RAJČATA |
Na zahrádkách se nejčastěji setkáváme se dvěmi druhy rajčat, keříčkovými a tyčkovými. Dále se pěstují truhlíková, drobnoplodá rajčata.
Předpěstování a výsadba je u všech druhů shodná. Rajčata se dají v našich podmínkách, ovšem mimo horské oblasti, pěstovat ve volné půdě na záhonech. V méně příznivých klimatických podmínkách pěstujeme rajčata ve fóliovnících, igelitových pěstebních buňkách, nevytápěných nebo vytápěných sklenících.
Podle způsobu pěstování musíme přizpůsobit dobu výsevu. Pro pěstování ve vytápěném skleníku vyséváme počátkem února, pro nevytápěné skleníky vyséváme koncem února, pro fóliovníky počátkem března a pro pěstování ve volné půdě koncem března. Pozdější výsevy se projeví v opožděném nástupu plodnosti a sníženém výnosu. Sadbu předpěstováváme na nejsvětlejším místě, ale po vzejití za nižších teplot. Sadba pěstovaná za oknem při pokojové teplotě bude slabá a vytáhlá. Samozřejmě nemáme-li zbytí i taková sadba se dá použít, je nutné jí však zasadit šikmo a hlouběji, aby vytvořila dostatečný kořenový systém a zesílila.
Nejvhodnější je výsev do jednotlivých květináčů. V dnešní době můžeme s úspěchem použít dvoulitrové plastové lahve od nápojů, řádně vymyté. Na dně lahví uděláme několik odtokových otvorů, nasypeme malou vrstvu drobných kamínků a do jedné třetiny nasypeme kvalitní, humusem a živinami bohatou zeminu. Připravené nádoby postavíme na podmisky, a zalijeme je, aby se zem slehla. Po důkladném nasátí vodou, vysejeme do jednotlivých nádob po dvou semenech do hloubky 1 cm asi 1 cm od sebe, z nichž později ponecháme tu silnější. Po výsevu doporučuji nádoby zalít zálivkou s přípravkem POLYVERSUM, jenž zabraňuje růstu houbovým chorobám a následnému tzv. padání klíčících rostlin, které se projevuje vodnatěním kořenového krčku rostlinek s následným zeslabením napadeného místa a zlomením - padáním rostlinek a úhynu. Tuto zálivku zopakujeme ihned po vzejití rostlinek a následně ještě za 14 dní.
Postupně jak sazenice sílí a rostou, přisypáváme zem, čímž docílíme velmi silného kořenového systému. Před přisypáním odlomíme listy, které by byly zasypány a rány necháme do druhého dne zaschnout. Během předpěstování doporučuji přihnojování např. hnojivem KRYSTALON START. Pokud na nádoby svítí přímé slunce zakrýváme nádoby do výše zeminy před přehřátím např. prkénkem nebo polystyrénem.
Silné sazenice je vhodné před výsadbou otužit, tedy postupně přivykat teplotě, ve které budou vysazeny. Rostliny vysazujeme na stanoviště tehdy, pokud již nehrozí mrazíky. Při výsadbě na venkovní záhon to bývá ve druhé polovině května, i když i počátkem června nám může rostliny spálit náhodný mrazík. Proto je dobré rostliny po výsadbě chránit navlečením igelitových rukávů okolo rostlin, nebo vytvořením tunelů z igelitové fólie nad celým záhonem, postačuje i netkaná textilie. Například v roce 1997 jsem po předpovědi počasí na poslední květnový víkend, kdy slibovali přízemní mrazíky, natáhl kolem pásu s vysazenými rajčaty netkanou textilii ve dvou vrstvách a na vrchu sepnul kolíčky na prádlo a udělal jsem dobře. Na záznamovém teploměru jsem měl ve výšce jeho umístění cca 150 cm -2°C. Teploměr byl navíc na chatě, takže u země na záhonech musel být slušný mrazík, který by mi rajčata s určitostí zničil.
Záhon pro rajčata je vhodné před výsadbou přihnojit dobrým kompostem nebo na podzim chlévským hnojem. Rajčata vysazujeme ve sponu 80 x 50 cm. Vedle místa výsadby zarazíme tyče o celkové délce alespoň 2 m, ke kterým budeme postupně rajčata přivazovat. Mě osobně se velice osvědčilo přímo při výsadbě přihnojení vyhloubené jamky polévkovou lžící hnojiva CERERIT, které mírně zapracujeme do země. Sazenice velice rychle zesílí a nastartují růst.
Pokud máme sazenice rajčat slabší a vytáhlé, sázíme je do záhonů hlouběji a šikmo, mám ozkoušené až dvě třetiny nadzemní části. Listy, které by přišly pod zem odlomíme. Po výsadbě záhon řádně zalijeme. V případě chladného počasí nebo naopak při velmi teplém počasí beze srážek, přikryjeme vysazené rostliny netkanou textilií.
Keříčková rajčata nezaštipujeme, necháváme je volně růst jen podpíráme výhony, nebo lépe přivazujeme ke kolíkům, aby neležely na zemi.
Tyčkovým rajčatům věnujeme větší péči. Pravidelně odstraňujeme boční výhony. Upozorňuji na nutnost pravidelné kontroly, neboť během týdne dokáží tyto výhony velice rychle vyrůst a jejich odlomení je složitější, navíc rostlina spotřebovává hodně živin k růstu výhonu na úkor plodů. Často vyroste nový výhon v místě, kde jsme již jiný odlomily. Po výsadbě se též stává, že nám vedle původní rostliny vyroste ze země další, což je opět boční výhon vyrostlý pod zemí. I ten odstraníme.
Během vegetace rostliny plejeme a mělce okopáváme, vlastně pouze rozrušujeme půdní škraloup, protože rajčata mají kořeny i těsně pod povrchem. Porost udržujeme co možná nejrovnoměrněji vlhký. Po delší době sucha a následné vydatné zálivce nebo deštích plody praskají.
Rostliny během vegetace přihnojujeme, nejlépe zálivkou a to např. hnojivem CERERIT, nebo KRYSTALON PLOD A KVĚT.
Ve druhé polovině srpna zaštípneme hlavní výhon a u hroznů zastřihneme květy s malými plody, které by již stejně nedorostly ani nedozrály. Sklízíme vyzrálé a plně vybarvené červené plody i se stopkou. Při poslední sklizni, před příchodem mrazíků, které rostliny zcela zničí, sklidíme zelené, ale plně dorostlé plody. Ty nám totiž v teple dozrají, ale nesmíme je nechat v přílišném suchu, kdy by sesychaly. V příhodných podmínkách vydrží až na vánoce.
Nejvážnější choroba rajčat je pravděpodobně všem velice dobře známá plíseň bramborová, která dokáže velice rychle zničit celé rostliny i s úrodou. Na listech se přibližně během července a srpna, záleží na vlhkosti počasí, začnou objevovat žlutohnědé skvrny, které se postupně spojují a celý list odumírá. Choroba se šíří ve většině případů ze spodních listů k vrcholu a napadá též plody, na kterých se objevují hnědočerné zahnívající skvrny.
Proti této chorobě provádíme postřik přípravkem ACROBAT MZ a to již preventivně, ke konci června. Před postřikem odstraníme hodně napadené listy a plody.
Další vážnější choroba je hnědá skvrnitost rajčat. Ta napadá listy, stonky i plody, u kterých se objevují hnědé, na plodech černé propadlé skvrny, houba proniká hluboko do plodu, kdy dužnina černá a je nechutná. Plody jsou zcela nepoužitelné. Pokud je rostlina již napadená bývají většinou všechny snahy o záchranu zbytečné. Mám zkušenosti, kdy jsem chtěl zachránit na pohled perfektní nezralé plody tak, že jsem je otrhal a chtěl je nechat dozrát doma v teple. Většina plodů začala hnít později, takže houba v nich již byla, jen se nestačila projevit. Z mého pohledu bych řekl, že je tato choroba horší, než plíseň bramborová. Tu se mi povedlo vždy včas zastavil nebo dostatečně omezit. Proti hnědé skvrnitosti rajčatové tedy provádím dle uvážení preventivní postřik. Proti této chorobě použijeme prostředek ROVRAL 50 WP.
Tedy proti výše uvedeným chorobám provádím postřik vždy po sklizni zralých plodů a postřiky mezi sebou střídám vždy po 14 dnech.
Protože se obě choroby šíří především za vlhka, v žádném případě nekropíme rostliny přes list, ale vždy pouze ke kořenům!! Abychom co možná nejvíce zabránili šíření těchto chorob, nikdy nesmíme dávat napadené části rostlin do kompostu. Nejlepší je všechno spálit!
19.04.2002 22:15 |
 |
 |
|