ČESNEK


Česnek, pocházející ze Střední Asie, je starou kulturní rostlinou. Jeho léčivé účinky znali již staří Indové, Babylóňané a Egypťané před několika tisíciletími. Má schopnost rozšiřovat cévy a je účinný při arterioskleróze. Tučné pokrmy činí stravitelnějšími. Týdně by měl každý dva stroužky syrového česneku. Jeho nepříjemný zápach lze z části odstranit, napitím se mléka. Dnes se dají sehnat v lékárně česnekové tablety, které obsahují léčivé složky česneku a jsou bez jeho typické chutě.

Česnek vyžaduje teplou a slunnou polohu a lehčí, hlinitopísčité půdy s dostatkem humusu a vápníku. Pokud nejsou zamokřené a studené, snáší i těžší půdy. Nesnáší přímé hnojení chlévským hnojem. Nejméně měsíc před výsadbou musíme záhon hluboko zrýt, aby se zem slehla, česnek dobře zakořenil a přes zimu nevymrzl. Pro jarní výsadbu musíme půdu zrýt již na podzim. Na jaře, jakmile půda oschne, ji pouze nakypříme do hloubky asi 10 cm a urovnáme ji. Před výsadbou půdu vyhnojíme např. CERERITEM, na 1m2 60-80g, nebo ALLIN, jenž je přímo určen pro hnojení cibulovin. Závlahu vyžaduje pouze vyjímečně, a to hlavně u jarní výsadby.

Vybíhavé česneky (paličáky) vytvářejí květní stvol, později s pacibulkami, kterými lze česnek pro ozdravení množit. Cibule bývají veliké, s nafialovělými suknicemi stroužků. Nevybíhavé odrůdy (nepaličáky) mají zpravidla stroužky s bílými suknicemi a nevytvářejí květní stvol. Zimní odrůdy, určené pro podzimní výsadbu (sázení cca v říjnu), poskytují vyšší výnosy, ale jsou hůře skladovatelné, oproti tomu jarní odrůdy (sázení březen-duben), mají nižší výnosy, ale jsou déle skladovatelné.

K výsadbě použijeme zdravou sadbu. Palice rozebereme na jednotlivé stroužky. K sadbě nepoužíváme velmi malé, plesnivé nebo mechanicky poškozené stroužky. Stroužky neloupeme ! Připravíme si roztok k moření proti háďátku zhoubnému, např. VYDATE L nebo SULKA a proti houbovým chorobám, např. ROVRAL FLO, ROVRAL 50WP, BENLATE, ROVRAL TS, které způsobují odumírání kořenů, předčasné žloutnutí rostlin a trouchnivění stroužků při skladování. Musí se dodržet postup moření : nejprve proti háďátku 6 - 12 hodin a potom proti houbovým chorobám, 20 minut. Pak necháme stroužky okapat a ihned je sázíme do rýh nebo s použitím sázecího kolíku do řádků 25 - 30 cm vzdálených a v řádcích na vzdálenost 10 cm, podpučím dolů, do hloubky tak, aby nad vrcholky stroužků bylo ještě 4 - 6 cm země. Zem lehce utužíme.Kdo má na zahradě větší množství drátovců, je dobré po vložení stroužků do jamek nebo rýh, je před zahrnutím posypat přípravkem BASUDIN 10G.

Během vegetace půdu kypříme a plejeme. Zaléváme jen za velkého sucha. Zakrnělé a pokroucené rostliny jsou napadeny buďto háďátkem zhoubným nebo houbomilkou česnekovou, jejíž larvy vykusují v rostlině chodbičky, načež rostlina zakrňuje. Pokud takovouto rostlinu v záhoně najdeme, ihned ji ze záhonu vyryjeme a nejlépe spálíme. V momentě, kdy se nám u česneku paličáku objeví květní stvol musíme jej co nejdříve odstřihnout. Jinak se snižuje výnos a cibule budou menší.

U česneku je velice důležitá správná doba sklizně. Pokud tuto dobu nevystihneme, cibule se již v zemi samy začnou rozpadávat na jednotlivé stroužky. Tím se hůře skladuje a je větší nebezpečí napadení skládkovými chorobami. Já si nechávám v každém řádku jednu rostlinu, na které ponechávám květní stvol. V momentě, kdy začínají listy česneku žloutnout a polehávat a u těchto rostlin se stočené květní stvoly začínají napřimovat, je nejvhodnější doba sklizně. Česnek sklízíme opatrně, neboť každé mechanické poškození, je vstupní branou pro choroby. Rostliny podryjeme, nejlépe, pokud to počasí dovolí, v době přísušku, opatrně z nich odstraníme zem a pokud se nebojíte, že Vám je někdo ze záhonu ukradne (bohužel dnes dosti častý jev), necháme je na záhoně volně rozprostřené doschnout. V opačném případě, nebo za deštivého počasí, je svážeme asi po 10-15 do svazků a zavěsíme je někam pod střechu na vzdušné místo. Tam česnek necháme do té doby, dokud mu nať zcela nezaschne. Když je nať zcela uschlá, odstřihneme jí asi 3 cm od okraje cibule, tu očistíme od země a odlomíme nebo odstřihneme zaschlé kořínky. Česnek skladujeme na bezmrazém místě. Občas jej prohlédneme a případné plesnivé nebo trouchnivějící cibule odstraníme.

Z vlastní zkušenosti mohu doporučit pěstování česneku z vlastních cibulí maximálně jednou. Poprvé, kdy jsem česnek pěstoval jsem si zakoupil sadbu a z vypěstovaných cibulí, které byly nad očekávání veliké, jsem použil vybrané stroužky na další sadbu. Výnos z této sadby mi přišel ještě docela slušný. Tak jsem opět použil své vlastní stroužky pro další, tedy již třetí sadbu. Jaké však bylo mé zklamání při další sklizni. Úroda byla velice podprůměrná i při dodržení stejných pěstebních podmínek, jako v předešlých letech. A závěr ? Maximálně po dvou letech to chce koupit novou sadbu, protože ta původní časem zakrňuje.

Na začátek stránky

Zpět na úvodní stránku
 Poslední aktualizace : 
01.01.2000 00:00
Pokud mi chcete napsat, rád uvítám Vaše vzkazy.
E-mail : rady@zahradkareni.cz
Kniha návštěv - čtení, přidávání vzkazů.
Kniha návštěv - přidání Vašeho vzkazu.

Webmaster: Petr Kocanda © 1998